Výlet do Pardubic

18. června 2016 v 11:23 | Turborajče a Ananaz |  Turistika
O víkendu 4. - 5. června jsme se rozhodli poctít naší přítomností město známé pod jménem Pardubice. Za tímto účelem jsme zakoupili tři místenky do Regiojetu. Složení původní Crew bylo následující: Turborajče, Ananaz a Džiri. Na místě se k nám připojila také Anežška se svojí modrou Hyundai IX30 a tajemný pan P.

Nebudeme ale předbíhat a vylíčíme naše putování postupně od začátku. Naštěstí jsme pořídili značné množství fotodokumentace, kterou bohatě proložíme bláboly v tomto článku.

Fotografie č. 1: Džiri je omámen kávou od Regiodžetu.


Fotografie č. 2: Turborajče a Ananaz - selfie z Regiojetu.


Cesta byla příjemná, TR (Turborajče) podotýká, že seděl u klimatizace, takže mu bylo poněkud chladno. Ananaz a Džiri zkonzumovali dortíky (Tvarohový s kakaovým posypem a co měl Džiri si nepamatujeme). Jeli jsme rychle a za chvíli jsme byli tam!

Fotografie č. 3: Socialistická mozaika.

Zde bychom rádi rozpitvali dva erby, které vydíte Napravo nahoře.
Ten s tím zubrem je znak Pernštejnů a váže se k němu tahle legenda (ze 16. století):
"Za válečných časů byl moravským pánům dán do znaku erb na počest činu muže jménem Věňava. Povoláním byl tento chlapík paličem uhlí, takže často pobýval mimo svou chalupu. Do jeho obydlí se naučil chodit zubr, kterému zachutnal chléb. Věňava se o zubrovi dozvěděl a rozhodnul se jej zabít. Počkal tedy jednoho dne doma, až se zvíře ukáže. Netrvalo dlouho a zubr se objevil ve vchodu. Věňava se rozhodnul využít příležitosti a lapil obrovské zvíře. Zubr jej vycítil a chtěl utéct, ale statečný muž byl rychlejší a protnul jeho chřípí kruhem. Za ten jej pak táhnul až do Brna, ve kterém zrovna přebýval král. Ten se podivil nad Věňavovou sílou a otázal se, co si takový silák přeje jako dar za svou odvahu. Věňava odvětil, že si přeje svobodu a svůj kousek země. Král mu zem i svobodu daroval a vděčný silák se ještě jednou rozhodnul prokázat své schopnosti. Setnul tedy před králem zubrovi hlavu. Král byl ohromen a ihned Věňavovi umístil do erbu zubří hlavu s houžvím v nozdrách. A na místě oné chalupy vyrostl za čas nám známý hrad." Zdroj

Ten druhý je znak města Pardubic a má samozřejmě taky původ v pověsti. nepodařilo se nám najít krátkou verzi, takže poskytneme odkaz na "Legendu o Ješkovi."






Po příjezdu do ubikace jsme se seznámili s roztomilým a legračním želvákem panem P, který celý den žere trávu a spí zahrabaný do země.

Fotografie č. 4: Pan P pózuje na trávníku.

Pak jsme se vydali na oběd, který nafotili Džiri a kterého tímto vyzýváme, aby byl tak laskav a svoje fotografie nám poslal.
Nejvtipnější byl rozhovor TR a číšníka, který zde zreprodukujeme:
TR: Já bych si dal Smažený sýr a k tomu prosím bramboráčky.
Číšník: S... Cože?

Pokračovali jsme na zámek, kde bylo spoustu pávů, které jsme naštěstí nevyfotili, protože by toho tu bylo moooc. Potom
jsme se před večeří ještě projeli karavanem. Při té příležitosti jsme naštěstí zjistili, že TR omylem otevřel garáž, když hledal a zkoušel klíče k bráně.

Následují fotografie z velmi vysoké veže nazývané Zelená:




Večer jsme grilovali a Džiri s Anežškou vytvořili bezvadné plněné papriky a čtyři rozteklé hermelíny. Všechno to s hromadou pečiva a nakládanými brusinkami skončilo v našich bezedných žaludcích. pan P si musel vystačit s hromadou jetele jako obvykle a potom ještě dostal jablko.

-------------- Druhý den ---------------

Ananaz a TR spali v zimní zahradě se spoustoustou přítulných kaktusů. Den předtím (už se to tam nevešlo) jsme večer hráli Kufr a promítali filmy.

Po snídani jsme jeli pozorovat vlaky k železničnímu přejezdu. TR měl seznam, kam si vypsal všechny časy, takže jsme dopředu věděli, co pojede.

Viděli jsme Leo Express, RegioJet, RegioPanter, Railjet a sysla.




Dopoledne jsme jeli na hrad Kunětická hora, tzv. Kuňka. Cestou jsme zblajzli vyhlášenou točenou zmrzlinu (turborajče vanolkovou, Anežška broskvovou, Ananas a džiri jahodovou).

Ke Kuňce nebudeme nic moc psát, protože máme tunu fotek.

Fotografie č. 5: Hrad Kunětická Hora.

fotografie č. 6: Hrad Kunětická hora s delegací v popředí.

Fotografie č. 7: druhá půlka delegace, v pozadí výhled.

Fotografie č. 8: Meditující Turborajče s výrazem vyrovnanosti ve tváři.

Fotografie č. 9: Model hradu Kuňka.

Fotografie č. 10: Barevné sladění tří zadků.

Jako poslední vložíme paparazzi fotografii z oběda v restauraci Garáž. Stav členů naší squad: hladoví.
Fotografie č. 11: Hladovějící delegace. Turborajče už omdlívá.

Cestou zpět jsme jeli expressem 571 Johann Gregor Mendel a v metru jsme potom potkali Cejdu Vlastu!!!
To bude od nás pro dnes vše, pokračováním bude reportáž z Poděbrad. Loučí se s Vámi Turborajče a Ananaz, kteří při psaní tohoto článku rozbili skleničku s Kofolou a následně luxovali celý pokoj.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama